Směnka přenáší slib přes místo a čas
V pozdním středověku byla směnka významným nástrojem dálkového obchodu. Obchodník předal hodnotu bankéři na jednom místě a určený příjemce dostal dohodnutou částku v jiném městě a později, často v jiné měně. Papír nesl příkaz a závazek, nikoli přepravovaný kov.
Výzkum účtů Borromeiů z 15. století ukazuje pružné použití směnek pro převody, úvěry, splátky i zajištění dalších smluv. Fungování stálo na síti korespondentů, evidenci, pověsti a právním vymáhání.
Vklad se stává platebním nástrojem
Když lidé uloží mince nebo kov u správce, získají nárok na vrácení. Platba může proběhnout přepsáním části zůstatku z jednoho účtu na druhý. Fyzické aktivum zůstává na místě, mění se jeho účetní přiřazení.
Pokud příjemci bankovní závazek přijímají, vklad plní peněžní funkci. Je aktivem klienta a závazkem banky; kvalita platby závisí na solventnosti, likviditě, evidenci a pravidlech vyrovnání.
- hotovost je držené platidlo
- vklad je nárok vůči bance
- převod vkladu mění bankovní záznamy
- mezibankovní vyrovnání uzavírá závazky institucí
Banky nevznikly jedním dnem
Úschova, směna mincí, úvěry, vedení účtů a financování obchodu se vyvíjely v různých městech a institucích. Ne každý směnárník byl bankou v dnešním smyslu a ne každá stará banka vykonávala všechny dnešní činnosti.
Moderní bankovnictví vznikalo postupným spojením těchto funkcí s právem, centrálním zúčtováním, dohledem a ochranou vkladů.
Od závazků bank k Bitcoinu
Dnešní bankovní platby jsou pohodlné, protože instituce vedou účty, propojují sítě a řeší některé chyby. Uživatel však drží pohledávku a přístup může záviset na bance a její dostupnosti.
Bitcoin umožňuje převod aktiva bez bankovního závazku, pokud uživatel ovládá klíče a síť transakci ověří. Automaticky však neposkytuje úvěr, vrácení chybné platby ani zákaznickou podporu.